Opravdu máte obchodní tajemství?

Kamarádi z VIAVISU měli zajímavý webinář na téma Smlouvy o ochraně obchodního tajemství a důvěrných informací. Přestože občas míváme na řadu věci odlišný názor, což je samozřejmě v pořádku, tentokrát jsem byl hodně zvědavý, jak se s tímto tématem vypořádají. Myslím, že se jim to povedlo.

Nešlo mi ani tak o NDA jako takové. Zajímalo mě, jak se vypořádají s takovou trivialitou, jako je obchodní tajemství, protože to má přece každý, teda alespoň si to myslí. Ale je to opravdu tak?

Jsem přesvědčen, že řada firem to nemá správně ošetřeno a když jim pak odejde zaměstnanec se seznamem zákazníků a ceníkem založit si vlastní konkurenční firmu, jsou docela překvapeni.

Proto jsem rád využil možnosti položit lektorům, kterými byli advokát magistr Radan Jaroš a Vláďa Lazecký, několik doplňujících otázek.

Pojďme na to. Pánové, jsem firma a mám seznam svých klientů, který považuji za obchodní tajemství. Můžete mi v hrubých rysech říct, co musím udělat, aby si na něj nedělali zálusk mí zaměstnanci?

Hlavně, aby obchodní tajemství vůbec vzniklo, musí splňovat všechny znaky, které jsme uváděli na našem workshopu. A obchodním tajemstvím může jednoznačně být i seznam klientů.

Abych obchodní tajemství a své důvěrné informace ochránil (nejen před svými zaměstnanci), musím chytře vymyslet vhodnou kombinaci technických, organizačních i právních opatření, zavést je do užívání a důsledně jejich plnění vyžadovat a kontrolovat. Bohužel na ně neexistuje univerzální recept. Ale svým způsobem to je dobře, protože jinak se chrání důvěrné informace v hodnotě desítek milionů a jinak v hodnotě jednotek tisíc korun.

A tady je možná první konkrétní rada, čím začít. Odpovědět si na otázku, jakou má to, co chráním, reálnou hodnotu.

Pojďme na NDA, tady bych se v prvé řadě zeptal, zda má smysl vůbec se tím zabývat, když nemám definováno obchodní tajemství?

NDA rozhodně smysl má, protože může pokrývat důvěrné informace obecně, nejen obchodní tajemství.

A v návaznosti na to, kdo a jak prokazuje, že ho vynesl můj dodavatel, se kterým jsem uzavřel NDA, a ne někdo ze zaměstnanců, když v tom mám takový binec?

Narazil jste na klíčový problém prokazování. Samozřejmě se prokazuje vina. Zavinění musím prokázat já, jako poskytovatel důvěrných informací. A jak hezky říkáte, pokud bezpečnost informací neřeším, mám v ní „binec“, těžko cokoli prokážu. Vracíme se tedy na začátek, že je nezbytné řešit bezpečnost systémově.

Díky za rozhovor.

Je jasné, že podrobnější popis by byl poněkud nad rámec rozsahu našeho povídaní a taky je v tom určité know-how, které má svou hodnotu. Zájemci o radu či pomoc při řešení se mohou obrátit přímo na Vás.

Protože bychom se i nadále rádi věnovali takovému celkem banálnímu tématu „Opravdu víte, co vlastně chráníte?“, považujeme zahájení obchodním tajemstvím za dobrý začátek. Třeba zjistíme, že to zase tak úplně banální není.

 A pamatujte, že pokud své obchodní tajemství nechráníte, tak neexistuje. Je na to zákon.